Strojový překlad, někdy také zvaný “automatický překlad” si v průběhu několika předchozích let ve své komercionalizované formě rychle získal pozornost. Rostoucí množství obsahu generovaného oficiálními mnohojazyčnými (UN, EU) nebo bilingvními (Canada) institucemi a rostoucí množství jazyků aktivně zastoupených na internetu, pomohlo výzkumníkům strojového překládání v lepším chápání modelů a pravděpodobností přirozeného využívání jazyka v kontextu a v překladech. Tyto informace jsou užitečné pro plánování a zlepšování kvality výstupu generovaného jednoduchými komerčními systémy strojového překladu, z nichž je uživatelům  internetu pravděpodobně nejznámější Google Překladač.

Výzkum strojového překladu, který započal během 50 let 20. stol. si stanovil velmi ambiciozní cíl jímž měl být “plně automatický vysoce kvalitní překlad neomezených typů textů”.  Zpráva ALPAC z roku 1966 tyto naděje zchladila a omezila financování výzkumu, avšak nadále podporovala výzkum technologií počítačem asistovaného překladu(Computer-Assisted Translation - CAT). V Kanadě se stal jedním z nejlepších příkladů úspěšného strojového překladu systém METEO MT. Až do devadesátých let byla většina systémů strojového překladu budována na přístupu založeném na prvidlech (Rule-Based approach ) - tyto systémy vyžadovaly obsáhlé slovníky, rozsáhlou gramatiku (pravidla a výjímky) a programy, aby bylo možno “naučit” je jak produkovat gramaticky správný jazyk v konkrétních oblastech. V devadesátých letech však oblast výzkumu a komerčních systémů ovládl přístup založený na korpusech (přístup založený na příkladech a statistický přístup). Tyto přístupy využívají bilingvní a multilingvní korpusy a seřazovací techniky, vytvářejí segmentové dvojice ve strojovém překladu založeném na příkladech(EBMT) a aplikují statistickou analýzu a modely pravděpodobnosti v modelech založených na statistice(SMT).

Jak strojový překlad tak překlad prováděný člověkem jsou využívány v profesionální praxi, ale každý z jiných důvodů a za jiných okolností. Strojový překlad je používán v případech kde kontext a předmět o které běží (například: počasí, technické manuály, produktové specifikace) mohou být tak jasně specifikovány, že překládaný výstup obsahuje minimum chyb. Pre-editace (kontrolovaný jazyk používaný při psaní zdrojového textu) a post-editace (revize člověkem) jsou nezbytné pro adekvátní kvalitu a následné šíření překládaného textu. Narozdíl od revizí a editace textů překládaných lidmi, strojový překlad vyžaduje post-editaci kvůli  posouzení  zvláštních typů chyb, které má počítač sklon vytvářet (narozdíl od člověka). Od strojů nemůžeme očekávat, že budou “rozumět” textům tak, jako lidé, ani, že budou  schopny řešit dvojznačnosti jazykových a kulturních dilemat. Ne vždy je snadné najít správné lexikální a syntaktické dvojice slov a mimořádnou lingvistickou znalost světa je obtížné kodifikovat a programovat. Na druhé straně obliba online strojového překládání roste a ukazuje na potřebu jednoduchého překladu jádra textu, nebo hrubého výstupu tam, kde uživatelé hledají pouze základní myšlenky obsahu. Překlad z řeči do řeči a mobilní překlad jsou důležitými oblastmi, kterým se věnuje současný výzkum. Jak dokazují současné iniciativy usilující o mezioborovou spolupráci, jako např. konference AMTA a ATA, které proběhly  ve Spojených státech v roce 2010, oblasti strojového překladu a překladu prováděného člověkem přispívají v rámci svých specializací k naplnění požadavků celosvětově rostoucích potřeb překládání, obzvláště pak překládání pro webové stránky.

Odkazy:

Commonsense Advisory, "Resources--Glossary", online.

Hutchins, John. "Publications on machine translation, computer-based translation technologies, linguistics and other topics." Web. http://www.hutchinsweb.me.uk/

Hutchins, John. "The development and use of machine translation systems and computer-based translation tools" (1999). Available online.

Baker, Mona and Gabriela Saldanha (eds), Routledge Encyclopedia of Translation Studies. 2nd Edition, London / New York: Routledge, 2009.

Gambier, Yves and Luc Van Doorslaer (eds), Handbook of Translation Studies. Vol. 1, Amsterdam / Philadelphia: John Benjamins Publishing Company, 2010. Also online.

Guzmán, Rafael, "Manual MT Post-editing", Translation Journal (2007). Available online.

Nirenburg, Sergei, Harold Somers, and Yorick Wilks (eds), Readings in Machine Translation, Cambridge, MA (U.S.): MIT Press, 2003.

Somers, Harold (ed), Computers and Translation--A translator's guide, Benjamins Translation Library, Amsterdam / Philadelphia: John Benjamins Publishing Company, 2003.