Hudba je komunikativní forma činnosti. Sahá od vysoce organizovaných struktur k improvizačním rámcům, často spojuje a aranžuje jednotlivé složk zvuku jako jsou melodie, harmonie, takt, rytmus a texty, a v souvislosti s uměleckým výkonem vyjadřuje smutek, radost, spiritualitu a mnoho dalších lidských emocí. Hudba je také kulturně citlivá a váže se na tradice písní, instrumentace, a hudebních stylů, žánry a dějiny, které jsou součástí kulturního dědictví celé komunity. Styly a žánry stále častěji překračují kulturní a národní hranice a vzájemně se ovlivňují, což ilustruje rostoucí žánr "world music". Koncerty a vystoupení se odehrávají na různých místech, ale jsou nahrávány a umisťovány na web, aby si je mohl poslechnout kdokoli na světě. Texty jsou často neformálně překládány a umisťovány na web samotnými fanoušky. V mnoha oblastech světa byly písně a rytmy ústně předávány z generace na generaci.  Jinde je hudba zaznamenávána v notových partiturách, které mohou být interpretovány ostatními. Některé hudební tradice a žánry spoléhají méně na formální kompozici a více na svobodnou improvizaci. Mnoho z Romské hudební tradice je založeno na přenosu opakujících se motivů a technik (vokálních a instrumentálních), které jsou dynamicky proměňovány individuální improvizací. Akademická studia hudby, (musikologie), která vznikla v průběhu období budování „národního povědomí“ ke konci 19.stol. v Německu , nyní zahrnují mnoho různých pohledů: kulturní teorii, sociologii, antropologii, etnologii, historii,psychologii, filosofii, estetiku, atd. Etnomusikologická studia se zaměřují na zkoumání sociálních a kulturních dimenzí hudby a tance.

Historie šíření Romské hudby je transnárodní historií komplexu vztahů, které propojují různé hudební tradice, počínaje Indickou, Středovýchodní, Byzantskou a Tureckou z časů Ottomanského impéria. Jako v jiných druzích Romského umění se Romská hudební estetika neomezuje pouze na jeden národ, nebo území, i když některé styly a žánry převládají v některých oblastech více a jsou mezinárodně známé. Ve Španělsku například byly kytara, zpěv a tanec Flamenco nejviditelněji spojovány právě s Romy. V Maďarsku se „cikánské kapely“, zahrnující do svého repertoáru písní a tanců oblíbenou lidovou hudbu, poprvé proslavily v pozdním 18.stol. se stylem verbunkos později známým jako čardáš. Stejně tak v 18.stol. Ruské Romské hudební sbory založené na dvojverších, fantazii a repertoáru Ruských lidových písní. Velkou oblíbu a slávu si si Romští hudebníci získali  v Buharsku, kdy byli zváni na nejrůznější svátky, oslavy, a svatby s repertoárem oblíbených Bulharských a Tureckých písní. Romští Lăutari v Rumunsku, kteří hráli v taraf (skupinách) jako profesionální hudebníci, přidali k houslím ještě Panovu flétnu. Ve 20. stol představil Django Reinhardt (Belgie/Francie) tzv. „Gypsy Swing“ nebo „Jazz Manouche“, žánr, který se od té doby proslavil po celém světě. Současná Romská hudba zahrnuje mnoho žánrů od tradičních k folku, popu, rocku, punku, hiphopu a rapu. Její popularita roste a mnoho songů je umístěno na Youtube. I počet festivalů v poslední době značně vzrostl a mnoho z nich, jako například Khamoro má významnou hudební sekci. Hudební tradice necestují pouze za pomoci masmédií, ale také spolu s migranty. Například nejznámější Romští umělci v Kanadě a Spojených státech přinesly do těchto dvou zemí tradice hry na housle, akordeon, piano a kytaru, běžné v jejich zemích původu. Konečně jako doplněk k rostoucímu množství vystoupení, vznikly filmy jako Latcho Drom a Kde končí silnice: Příběhy cikánské karavany, které skrze hudbu dokumentují rozličné hudební tradice Romů po celém světě, včetně důležitých center původu, jako je Indie a Turecko.

Odkazy:

Chinyaeva, Elena. "Hostages of their own music." The Patrin Web Journal (reprinted from Transitions, Vol. 4, No. 4 September 1997). 

Georgieva, Nadezhda. "Contestation and negotiation of Romani identity and nationalism through musical standardisation." Romani Studies (16, 1) (Liverpool: Liverpool University Press, June 2006).

Kelly, Eleanor (2012). "Roma Hip-Hop and Rap Emerges Onto World Stage." (Open Society Foundation. 13 September 2012)

Malvinni, David (2004), The Gypsy Caravan. From Real Roma to Imaginary Gypsies in Western Music and Film, New York / London: Routledge.

Randel, Don Michael (ed), The Harvard Dictionary of Music 4th edition(Cambridge: Belknap Press, 2003).

ROMBASE, "Music", University of Graz, Austria. Available online.

Williams, Patrick (1998), Django Reinhardt, Marseille: Éditions Parenthèses.