Objevování vazeb mezi Romskou kulturou a oblastí překladů

Translation Romani se rozhodl používat slovo Romani ve všech jazykových verzích této webové stránky, přičemž tento termín zahrnuje jak jazyk tak různá etnická společenství po celém světě, jako jsou Romové, Sintové, Manuš, Calé, Romanichal, Kalé a mnozí další. Věnujte prosím pozornost důležitým poznámkám našich překladatelů, ve kterých vysvětlují překlady do ostatních jazyků a používání lokálně, regionálně, nebo celostátně běžných termínů. 

Zavřít toto okno.
Romská kultura v překladu
Romská kultura v překladu
Kulturní vyjádření Romů je tak živoucí a rozličné jako množství lidí, které zahrnuje. Orální tradice obsahují živou vypravěčskou kulturu. V Romštině mohou být čteny i posvátné texty jako je Bible. Romští umělci přispěli výrazovému i výtvarnému uměni stjeně jako literatuře mnoha stylů a jazyků.
Paramiči je slovo v dialektu Kalderaš, které znamená “příběh”, “legendu” nebo “pohádku”. Příběhy a pohádky jsou v ústní tradici živoucím základem, na němž je ve všech dialektech po celém světě historicky založena většina Romských kuturních projevů. Mnoho z těchto příběhů bylo přepsáno a některé přeloženy do ostatních jazyků.
Překlad Bible do Romštiny navazuje na dlouhou, staletí trvající tradici překládání a komentářů. Mnoho Romů přijalo Římské Katolictví a Letniční Křesťanství; jiní praktikují Ortodoxní Křesťanství a Islám.
Romská hudební tradice měla v historii celosvětově důležitý vliv na národní hudby, skladatele, hudebníky a umělce různých typů a žánrů: jazz manuš, flamenco, folk, klasická hudba, dechovka, svatební hudba, i rock a pop.
I když má loutkové divadlo v Romských rodinách a společenstvích delší tradici, moderní Romská představení v divadelní a dramatické tvorbě, včetně muzikálů, mají své kořeny v Rusku (1931), Makedonii (1970), na Slovensku (1992) a v dalších východoevropských zemích.
Filmová produkce popisující život a kulturu Romů pochází především od ne-Romů. Nejproslulejší Romský filmař je Tony Gatlif. Naproti tomu tvorba dokumentárních filmů se utěšeně rozrůstá a k její tvorbě významě přispívají Romští vědci, aktivisté i samotné komunity.
Romská literární tvorba se často objevuje v poezii, novelách, divadelních hrách a občas mezi romány. Díla jsou publikována v národních jazycích jejich autorů, v Romských dialektech i v překladech. Jeden z nejznámějších Romských romanopisců je Matéo Maximoff z Francie.
Někteří současní Romští vizuální umělci, jako například Katarzyna Pollok (Ukrajina/Polsko), Ceija Stojka (Rakousko), Gabi Jimenez (Francie) a István Szentandrássy (Maďarsko), představují tvorbu, která odráží unikátní historické spletitosti a sdílené zkušenosti Romského osudu jako součást světového umění.
Na sociálních sítích v rámci webových stránek mnoho mladých a aktivních Romů s přístupem k moderním technologiím zveřejňuje své zkušenosti, identity a společnou historii. Překládají zde z a do Romských dialektů, národních jazyků a často také do Angličtiny.